Umělá inteligence slibuje růst rostlin i v pouštních oblastech

Výzkum a věda | |

Umělá inteligence slibuje růst rostlin i v pouštních oblastech

Klimatická změna silně ovlivňuje naši schopnost pěstovat potraviny. Řešením by mohly být počítačem kontrolované farmy.


Studie publikovaná v magazínu New Phytologist, kterou vedli vědci z Bristolské univerzity, Centra Johna Innese a startupu LettUs Grow, popisuje růst zeleně pomocí vertikálního zemědělství. Díky němu by, za pomoci umělé inteligence a strojů, mohly růst bylinky či potraviny i v oblastech, kde to bylo dříve nepředstavitelné, jako je poušť nebo území s velmi málem světla jako Island.

Vertikální farmy jsou vnitřní prostory, kde se zeleň pěstuje na sobě v různých „přepravkách“ a jiných nádobách, nebo částečně volně, každopádně za využití vody a nutrientů; vše je doplněno vhodným osvětlením. Stav rostlin a prostředí monitoruje umělá inteligence, která se díky pokročilým algoritmům učí a neustále zlepšuje.

Farma bez půdy?

Vertikální zemědělství je rostoucí obor, což potvrzují i analytici. S tím, jak mladší generace i byznys jako takový kladou velký důraz na ochranu životního prostředí je tento typ pěstování plodin do budoucna nadmíru lákavý i pro investory.

Kromě pěstování v nepřístupných oblastech je výhodou také zabránění kontaminace plodin, redukce zhoršování kvality živné půdy a možnost znovuzískávání a recyklace využité vody.

Tato kombinace přírody a pokročilých technologií ukazuje, kde všude se dá umělá inteligence úspěšně využít. Součástí kultivace plodin jsou také aeroponické pěstitelské metody, ovšem značně vylepšené.

Nevýhodou jsou především vysoké zřizovací i udržovací náklady. Široká infrastruktura a nároky na výpočetní výkon jsou značné, což je mimo jiné klíčový důvod, proč není tento způsob zemědělství běžnější.

S tím, jak se ale pro lidstvo celosvětově zhoršuje schopnost plodiny pěstovat je možné, že firmy právě do tohoto způsobu pěstitelství začnou investovat. Testují se nyní kupříkladu i způsoby pěstování zeleniny a dalších plodin bez využití půdy; ani vědci si ale nejsou pořádně jistí, jak na to budou rostliny reagovat.

Studie uzavírá s tím, že hlavním motorem celé technologické inovace v oboru musí být snížení operativních výdajů a maximalizace produktivity, které ospravedlní výstavbu vertikálních farem; plus investice do klíčových oblastí biologického vývoje a výzkumu.

První vertikální farmy už vznikly i v ČR, ale zatím jde stále spíše o experimentální pokusy.


Úvodní foto: @ Depositphotos


Články z rubriky

Potvrzeno, Nvidia kupuje britský Arm za 40 miliard dolarů"

Ačkoliv akvizice Armu znamená pro Nvidia především snazší vstup na pole mobilních procesorů, kde dosud nebyla příliš aktivní, pustí se také do stavby superpočítačů (s níž má Nvidia bohaté zkušenosti)...
více »


Vývoj aplikací do lidského mozku"

Už dnes se začínají vyvíjet aplikace, které pomocí čipu mozek-počtač (brain-computer interface, BCI) pomáhají lidem s poškozením míchy a podobně znovu ovládat své končetiny.
více »


Chatboti ve zdravotnictví? Integrace jde pomalu, chybí peníze i pracovníci"

Digitalizace zdravotnictví postupuje pomalu, bohužel v Česku je tento stav znásoben nedostatkem personálu i financí.
více »


Umělá inteligence slibuje růst rostlin i v pouštních oblastech"

Klimatická změna silně ovlivňuje naši schopnost pěstovat potraviny. Řešením by mohly být počítačem kontrolované farmy.
více »


Neuralink Elona Muska chce léčit Parkinsona a Alzheimera pomocí BCI čipů"

Jeden z méně známých startupů extravagantního miliardáře a investora Elona Muska je Neuralink: Firma, která se zabývá BCI čipy.
více »


Související články


Tagy

umělá inteligence AI algoritmy učení technologie zemědělství pěstování farmy experiment studie věda výzkum

Komentáře