Konvoluční neuronové sítě pomáhají s lékařskými diagnózami

Výzkum a věda | |

Konvoluční neuronové sítě pomáhají s lékařskými diagnózami

Pomocí metod hlubokého učení aplikovaných do kontrastních mikroskopických obrázků se japonským výzkumníkům podařilo identifikovat původ a druh různých rakovinotvorných buněk s přesností na 96 %.


Ačkoliv zatím není výzkum ještě využitelný v praxi, k tomu bude potřeba ještě mnoho měsíců, případně let dalších testů, může v budoucnu objevený systém vést k lepší léčbě rakoviny.

Výzkum publikovali pro AACR vědci z univerzity v Ósace. Využili k tomu konvoluční neuronovou síť (CNN), relativně běžnou metodu hlubokého učení; použili ji pro analýzu obrazu. CNN jsou vytvářeny na základě způsobu, kterým člověk vnímá obraz, dokáží tedy rozeznávat i jemné rozdíly a komplexní prvky.

Aplikace umělé inteligence k výzkumu rakoviny a zhoubných nádorů není ničím novým, pokroky v této oblasti přichází každý týden.

Schopnost rozpoznat konkrétní nádory a jejich původ je podstatným posunem vpřed – systém dokáže kupříkladu poznat, zda je nádor rezistentní vůči radioterapii; pokud ano, pacient by ozařování nemusel podstupovat. V současnosti je rozpoznávání druhu nádorů založené na lidské expertíza, která však není neomylná a je časově náročná.

V této studii dokázali japonští vědci rozřadit buňky do pěti kategorií. CNN byla trénována na databázi 8 000 mikroskopických skenů obsahujících dané rakovinové buňky. Validace probíhala prostřednictvím 2 000 dalších obrázků.

Konvoluční neuronová síť hlubokého učení byla schopna správně buňky rozpoznat v 96 % případů. Další výzkum bude pro zdokonalení metody ještě potřeba, do budoucna by však mohl znamenat další zlepšení diagnózy v boji proti rakovině.


Úvodní foto: © kentoh - Fotolia.com


Články z rubriky

Potvrzeno, Nvidia kupuje britský Arm za 40 miliard dolarů"

Ačkoliv akvizice Armu znamená pro Nvidia především snazší vstup na pole mobilních procesorů, kde dosud nebyla příliš aktivní, pustí se také do stavby superpočítačů (s níž má Nvidia bohaté zkušenosti)...
více »


Vývoj aplikací do lidského mozku"

Už dnes se začínají vyvíjet aplikace, které pomocí čipu mozek-počtač (brain-computer interface, BCI) pomáhají lidem s poškozením míchy a podobně znovu ovládat své končetiny.
více »


Chatboti ve zdravotnictví? Integrace jde pomalu, chybí peníze i pracovníci"

Digitalizace zdravotnictví postupuje pomalu, bohužel v Česku je tento stav znásoben nedostatkem personálu i financí.
více »


Umělá inteligence slibuje růst rostlin i v pouštních oblastech"

Klimatická změna silně ovlivňuje naši schopnost pěstovat potraviny. Řešením by mohly být počítačem kontrolované farmy.
více »


Neuralink Elona Muska chce léčit Parkinsona a Alzheimera pomocí BCI čipů"

Jeden z méně známých startupů extravagantního miliardáře a investora Elona Muska je Neuralink: Firma, která se zabývá BCI čipy.
více »


Související články


Tagy

věda výzkum umělá inteligence strojové učení hluboké učení neuronové sítě medicína zdravotnická informatika

Komentáře