Závody ve zbrojení 21. století jsou o vývoji umělé inteligence

Umělá inteligence | |

Závody ve zbrojení 21. století jsou o vývoji umělé inteligence

Stačí si v libovolný týden otevřít zpravodajství, zadat do vyhledávání „umělá inteligence“ a prakticky zaručeně se dočtete o dvou zemích: USA a Číně.


Nejde jen o vojenské technologie a armádní využití umělé inteligence a související technologií – byť i to je velké téma, spolu s etikou. Jedná se celkově o výzkum a vývoj technologií, které mají po internetu představovat další průmyslovou revoluci; je důvod, proč se vžil pojem Průmysl 4.0 tak hladce a snadno.

Důraz, který obě hlavní velmoci první poloviny 21. století na AI kladou, dokazuje třeba stručný rozbor AsiaTimes: skvěle ilustruje, že pro Čínu je AI dominance prakticky povinností, a finanční přostředky, které do vývoje vlévá, začínají být vidět i na úkor Spojených států.

A Rusko? Ruská Federace už zdaleka není Sovětským svazem, a na poli AI hraje druhé housle, podobně jako EU – ta je však přinejmenším velmi výkonná ve vědeckých studiích, které se AI týkají. Jen ta implementace a korporátní moc strádá.

 

R&D je bojištěm budoucnosti

Věřte tomu nebo ne, válka je přežitek: barbarský způsob určování lokální a globální dominance, ze kterého snad už po otřesných hrůzách 2. světové války lidstvo vyrostlo – doufejme; třetí světová válka by mohla být válkou válek: válkou poslední.

Kdo chce mír, zbrojí na válku, však zůstává i dnes důležitým mottem světových velmocí. Klíčem však už nejsou počty (lépe řečeno, nejsou zcela rozhodující), nýbrž modernost a pokročilost technologií. V té se nyní Čína velmi rychle dotahuje na USA a vzhledem k obrovskému počtu obyvatel, pracovité populaci a řadě stále se lepšících vzdělávacích institucí spolu s mohutnou finanční podporou státních a vojenských institucí má do budoucna nakročeno skvěle.

Klíčové je, aby svět příliš za ambiciózní Čínou nezaostal: naštěstí se však zdá, že i tradičně pomalá EU se výzev AI chytila docela rychle.

Závody ve zbrojení už se netýkají ani tak nových zbraní, tanků, letadel či lodí, ale robotů, platforem, algoritmů, softwaru a hardwaru.

A dat.

Data. Informace. Rychle proudící, nekonečný tok petabytů dat představuje nejsilnější zbraň v historii lidstva; jak informace mohou stát proměnit ukazuje právě Čína. Stačí se podívat na zprávy o situaci místních Ujgurů nebo celkově na to, jak Čína informace a technologie využívá; místy již stav připomíná slavný román George Orwella 1984 – díky bohu však bez oné „udržovací války“.

Veřejným ponížením je v některých městech Číny kupříkladu trestáno špatné přecházení. Obličej spolu s občanským průkazem Číňana je veřejně zobrazen na velké tabuli a chybujícího chodce tak vidí všichni okolo, včetně jeho pochybení a soukromých informací.

Ještě lepší příležitost pro špehování a sledování všech a všeho představuje internet věcí; nevinné elektronické hračky, nebo užitečné výrobky zlehčující každodenní život, jsou zlatým dolem informací a osobních údajů.

Informační válka není pouze těžko definovatelným pojmem, ale hmatatelný výsledek extrémně rychlého vývoje zprostředkovaného vznikem a rozvojem internetu.

 

Investice do AI porostou dále, shodují se analytici

Kam tím však směřujeme? Je to jednoduché: Internet, umělá inteligence a další nejmodernější technologie představují vše, co si může kdokoliv přát – diktátor i demokrat, jedna strana i prezident, samostatný jedinec či bezejmenná masa, na tom nesejde.

Pointou tedy je, že závody ve zbrojení už zdaleka nejsou pouze o vojenských technologiích, a dokonce ani o válce a střetech jako takových. Spíše celní válka mezi USA a Čínou hrozí potenciálním nebezpečím, neboť mezinárodní obchod a globalizace jako taková představuje základní stavební kámen vývoje a výzkumu v moderní době.

Výsledek? Investice do umělé inteligence, kvantových počítačů a podobně budou růst i dále velmi rychle, to ostatně střídavě potvrzuje IDC, Gartner, Canalys i další analytické agentury.

Ještě aby ne: Důležité je to pro firmy, spotřebitele, státy i celý svět.


Úvodní foto: © Mykola - Adobe Stock


Články z rubriky

Umělá inteligence v boji proti neznámým hrozbám"

Firmy a organizace jsou vystaveny stále novým typům bezpečnostních hrozeb, které běžné bezpečnostní nástroje neznají, a tedy je ani nedovedou detekovat. S ochranou sítě proto pomáhá i technologie umělé...
více »


Zhloupneme z AI? Nemějte strach o práci, ale o psaní"

Největší hrozba umělé inteligence není to, že nám vezme práci. Mnohem horší je obava, že nám vezme náš lidský rozum.
více »


42 % uživatelů věří, že jim chytré telefony budou rozumět lépe než skuteční přátelé"

Výzkum společnosti Ericsson potvrdil, že elektronice jsme schopní věřit až překvapivě hodně - a tomu, že pozná, co preferujeme.
více »


Inteligentní konektivita je katalyzátorem růstu HDP"

Inteligentní konektivita začíná mít v souvislosti s umělou inteligencí (AI) významný dopad na digitální ekonomiku a díky tomu se blížíme k bodu zvratu v digitální transformaci. Tvrdí to zpráva Huawei Global...
více »


AI v bezpečnostních technologiích: Kamery a alarmy se spojí do platforem, říká CEO AngelCam Petr Ocásek"

Kamery a alarmy se spojí do platforem s umělou inteligencí, pulty centrální ochrany to však nenahradí – budou žít v symbióze, říká Petr Ocásek
více »


Související články


Tagy

umělá inteligence etika vojenství armáda USA Čína algoritmy obchod globalizace IDC Gartner

Komentáře