Hlavní navigace

Umělá inteligence pomáhá vědcům objevovat nové krátery na Marsu

5. 10. 2020

Sdílet

 Autor: Accenture
Strojové učení, odhalování tajů vesmíru a NASA – to už je vskutku působivá kombinace.

Někdy mezi březnem 2010 a stejným měsícem 2012 překonal meteorit slabší atmosféru Marsu a jeho úlomky dopadly na povrch planety. Vzniklé krátery nejsou příliš velké, mají průměr jen něco kolem 4 metrů.

Těch si vědci všimnou jen těžko – jsou zkrátka moc malé. Tentokrát jim ale pomohlo něco, co by možná někteří nepředpokládali: Umělá inteligence.

NASA a AI

Jde o důležitý milník pro vědce a AI výzkumníky pracující v Jet Propulsion Laboratory (známější pod zkratkou JPL) v NASA. Jejich práce pomohla vyvinout nástroj strojového učení, který nové krátery úspěšně odhalil. Výsledek je slibný, vědcům by mohl ušetřit spoustu času a zvýšit naše znalosti, kterých máme o vesmíru stále tak málo.

Část vědců z NASA zodpovědných za podobné nálezy obvykle tráví několik hodin denně studováním fotografií zachycených zařízením Mars Reconnaisance Orbiter (MRO), který hledá změny na povrchu Marsu – pouštní vichřice, laviny a podobně. Za 14 let, kdy stroj na Marsu je, detekoval přes 1 000 nových kráterů. Ty obvykle jako první detekuje kamera, která je v nízkém rozlišení vyfotografuje.

Na první kameře toho moc vidět není, proto poté nastupuje na řadu High-Resolution Imaging Science Experiment, neboli, pokud nechceme používat tento poněkud krkolomný název, HiRISE. Nástroj je natolik výkonný, že dokáže rozeznat i drobné detaily, jako jsou stopy po jízdě roveru Curiosity.

Jak správně využít umělou inteligenci

Celý proces ale trvá dlouho, pro jednoho vědce jde asi o 40 minut pečlivé studie.

Šetřit čas jim nyní bude nástroj, jehož je algoritmus umělé inteligence nezbytnou součástí. K jeho trénování vědci využili 6 830 fotografií z první kamery, a to jak ty, kde se nové krátery objevily, tak ty, které byly „čisté“, beze změn, aby algoritmus dokázal rozeznat správné příklady.

příloha_ovladnete_sva_data

Po tréninku vědci nástroj vystavili kompletní databázi asi 112 000 fotografií. Díky tomu proces, který člověku trvá asi 40 minut, zabral AI nástroji pouhých 5 sekund.

Přes úspěchy AI jde stále o algoritmus, který vyžaduje kontrolu člověkem. AI tak plní roli pomocníka člověka, který mu pomáhá zjednodušit opakované, nudné úkoly – což je přesně to, co má umělá inteligence dělat a co ostatně dělá i v podnikovém prostředí. NASA tak, poněkud ironicky, ukazuje, jak by měla AI využívat každá firma. Správný výběr úkolu, velký vzorek, pečlivý trénink algoritmu a následná automatizace.

Byl pro vás článek přínosný?