Umělá inteligence pomáhá vědcům objevovat nové krátery na Marsu

Umělá inteligence | |

Umělá inteligence pomáhá vědcům objevovat nové krátery na Marsu

Strojové učení, odhalování tajů vesmíru a NASA – to už je vskutku působivá kombinace.


Někdy mezi březnem 2010 a stejným měsícem 2012 překonal meteorit slabší atmosféru Marsu a jeho úlomky dopadly na povrch planety. Vzniklé krátery nejsou příliš velké, mají průměr jen něco kolem 4 metrů.

Těch si vědci všimnou jen těžko – jsou zkrátka moc malé. Tentokrát jim ale pomohlo něco, co by možná někteří nepředpokládali: Umělá inteligence.

NASA a AI

Jde o důležitý milník pro vědce a AI výzkumníky pracující v Jet Propulsion Laboratory (známější pod zkratkou JPL) v NASA. Jejich práce pomohla vyvinout nástroj strojového učení, který nové krátery úspěšně odhalil. Výsledek je slibný, vědcům by mohl ušetřit spoustu času a zvýšit naše znalosti, kterých máme o vesmíru stále tak málo.

Část vědců z NASA zodpovědných za podobné nálezy obvykle tráví několik hodin denně studováním fotografií zachycených zařízením Mars Reconnaisance Orbiter (MRO), který hledá změny na povrchu Marsu – pouštní vichřice, laviny a podobně. Za 14 let, kdy stroj na Marsu je, detekoval přes 1 000 nových kráterů. Ty obvykle jako první detekuje kamera, která je v nízkém rozlišení vyfotografuje.

Na první kameře toho moc vidět není, proto poté nastupuje na řadu High-Resolution Imaging Science Experiment, neboli, pokud nechceme používat tento poněkud krkolomný název, HiRISE. Nástroj je natolik výkonný, že dokáže rozeznat i drobné detaily, jako jsou stopy po jízdě roveru Curiosity.

Jak správně využít umělou inteligenci

Celý proces ale trvá dlouho, pro jednoho vědce jde asi o 40 minut pečlivé studie.

Šetřit čas jim nyní bude nástroj, jehož je algoritmus umělé inteligence nezbytnou součástí. K jeho trénování vědci využili 6 830 fotografií z první kamery, a to jak ty, kde se nové krátery objevily, tak ty, které byly „čisté“, beze změn, aby algoritmus dokázal rozeznat správné příklady.

Po tréninku vědci nástroj vystavili kompletní databázi asi 112 000 fotografií. Díky tomu proces, který člověku trvá asi 40 minut, zabral AI nástroji pouhých 5 sekund.

Přes úspěchy AI jde stále o algoritmus, který vyžaduje kontrolu člověkem. AI tak plní roli pomocníka člověka, který mu pomáhá zjednodušit opakované, nudné úkoly – což je přesně to, co má umělá inteligence dělat a co ostatně dělá i v podnikovém prostředí. NASA tak, poněkud ironicky, ukazuje, jak by měla AI využívat každá firma. Správný výběr úkolu, velký vzorek, pečlivý trénink algoritmu a následná automatizace.


Úvodní foto: Accenture


Články z rubriky

Hledáme svatý grál AI konverzačních chatbotů, říká v podcastu Tomáš Zajíček ze společnosti PromethistAI"

Český start-up PromethistAI buduje globální platformu pro vývoj konverzačních robotů a zároveň vyvíjí chatboty pro pomoc lidem s duševními problémy. V podcastu Computerworldu jsme o detailech práce s umělou...
více »


Lidé učí počítače myslet - a ne vždy dobře"

Miliony lidí svým chováním ovlivňují, jak se AI ve výsledku chová. Zda je to dobře, to těžko říct, ale je to pohonem digitální ekonomiky.
více »


Boltzmannův stroj pro kvantové strojové učení"

Kvantové počítače splní svůj příslib vysoké efektivity a sice omezené, nicméně nepřekonatelné rychlosti, pouze pokud pro ně budou existovat funkční algoritmy.
více »


Facebook vyvíjí zcela soběstačnou AI"

Seer – Jasnovidec, nová umělá inteligence vyvíjená Facebookem dokáže rozpoznávat fotografie s nebývalou přesností.
více »


Neuronová poezie. Básně algoritmy stále neumí"

Šlo by pokročilé zpracování přirozeného jazyka (NLP) použít pro reprodukci pokročilých psaných textů a poezie?
více »


Související články


Tagy

AI umělá inteligence algoritmy technologie věda výzkum NASA vesmír Mars fotografie databáze automatizace

Komentáře