Hlavní navigace

Mozek jako úsporná neuronová síť

23. 6. 2020

Sdílet

 Autor: MIT
Sofistikované systémy umělé inteligence, obzvláště ty založené na neuronových sítích, už z podstaty věci simulují lidský mozek. Vědci se dlouhodobě pokouší tuto podobnost ještě zvýraznit a stvořit tak „umělý mozek“.

Nový výzkum z MIT se zabývá neuronovými sítěmi zabývajícími se počítačovým viděním a zpracováním přirozeného jazyka. Současné metody vyžadují použití špičkových polovodičů, které ale nejsou zrovna úsporné a vyžadují spoustu paměti.

Alternativní systém, který vědci navrhli, využívá mechanická analogová zařízení, která dokážou myšlenkové procesy mozku zpracovávat mnohem efektivněji, alespoň dle studie MIT.

Jako mozek, jen elektronicky

Neuronové sítě fungují na obdobném principu jako lidský mozek, napodobují jeho fungování: Posilování nebo oslabování spojení mezi neurony – synapsemi. U neuronových sítí toto posilování či oslabování spojení simuluje na elektrický proud citlivý přepínač.

Protože tento proces je energeticky zbytečně náročný, poslední roky se snaží výzkumné instituce nalézt efektivnější, a hlavně úspornější řešení. Existujících je už několik, ale zatím žádné neprošlo přes fázi experimentů.

Vědci z MIT navrhují řešení, které má být jak konzistentně spolehlivé, tak relativně úsporné. Místo běžného přepínače funguje zařízení na principu lithium-iontové baterie. Zařízení tvořené majoritně oxidem wolframovým využívá iontový náboj k tomu, aby ovlivnil sílu a odpor náboje.

Princip je velmi podobný normálnímu fungování lidského mozku a spotřebovává výrazně méně elektrické energie než konvenční řešení, avšak prozatím má problém s přehříváním, které se zatím vědcům nepodařilo vyřešit.

příloha_ovladnete_sva_data

I v tomto případě tak půjde o výzkum ještě na mnoho dalších let – pokud se kdy skutečně dočká světla světa.

Důležitý je ale směr, kterým se majorita vědců vydává. Tím je další a ještě bližší napodobování lidského mozku, dosud nejdokonalejšího výpočetního stroje. O biologických počítačích je v poslední době trochu ticho, ale vývoj pokračuje dál, a to je dobře. Pokud totiž věda bude pokračovat v těchto liniích, je možné, že právě ony se stanou náhradou současného křemíku. Ale na to si ještě počkáme.

Byl pro vás článek přínosný?