Blockchain proti fake news

Umělá inteligence | |

Blockchain proti fake news

Blockchain by mohl fungovat jako nová metoda boje proti dezinformacím, a to pomocí sledování metadat spojovaných s obsahem publikovaným na internetu.


Šíření dezinformací sociální sítě bezpochyby napomáhají, možná ještě o špetku palčivější problém pak představují deepfake videa a další věrohodné typy fake news.

Jednou z předkládaných možností, jak problém s dezinformacemi řešit, je standardizace doručování informací pomocí ověření původu obsahu: Cokoliv, co by standardům neodpovídalo, by automaticky nebylo věrohodné.

Blockchain není magickým řešením všeho

Součástí „Web 3.0“ evoluce jsou i plány na decentralizaci webu pomocí blockchainových záznamů, které by zajišťovaly mj. také autenticitu obsahu. Jednotlivci a společnosti by si díky soukromým databázím zároveň zachovaly kontrolu nad vlastním obsahem.

Kolem roku 2023 by až 30 % všech zpráv a videí na internetu už mohlo být autentizováno jako reálných pomocí blockchainu; ambiciózní cíl, dost možná nerealistický, ale přinejmenším zajímavý.

To, že spotřebitelé budou jednoznačně vědět, odkud obsah pochází a že nebyl upraven, jak popsal Avivah Litan, viceprezident výzkumu v Gartneru, je smysluplné; obzvláště na sociálních sítích. Kontrolní mechanismus se ovšem nesmí stát nástrojem cenzury pro autokratické státy, nýbrž globálním nástrojem rozpoznávání dezinformačním způsobem upravených videí, fotografií a obsahu.

Jednu z lepších metod představil CEO Twitteru Jack Dorsey. Financováním malého týmu expertů chce dosáhnout toho, že ač uživatelé budou moci konzumovat jakýkoliv povolený obsah (nehledě na jeho autenticitu), volitelné filtry nabídnou možnost automaticky filtrovat dezinformace.

Podobných projektů založených na blockchainu je víc: News Provenance Project, Deep Trust Alliance a PO.ET uveďme jako příklady jedněch z mnoha.

Ne všichni však v potenciál technologického řešení sociokulturního problému důvěřují. „Klidně bych vsadil 10 bitcoinů na to, že do roku 2023 nebude 30 % zpráv autentizovaných,“ naráží na predikci Gartneru. „Idea má chyby hned v několika místech. Zaprvé, to, že je obsah původní, neznamená, že je pravdivý. A dále, lidé, kteří na dezinformace reagují a sdílí je mají jen vzácně motivaci na to zjistit, zda se jedná o skutečnost nebo ne.“

Jinými slovy: Těm, kteří fake news šíří a věří jim, je těžké pravdu "vnutit".

S čímž se dá souhlasit, navíc je velmi nepravděpodobné, že by všechny zpravodajské a informační servery chtěly přejít na podobný autentizační systém – nehledě na jazykové a kulturní bariéry.

Nápad je to hezký, ale jako praktické řešení fake news se blockchain pravděpodobně příliš neosvědčí.


Úvodní foto: © Monster Ztudio - Adobe Stock


Články z rubriky

Neuronová poezie. Básně algoritmy stále neumí"

Šlo by pokročilé zpracování přirozeného jazyka (NLP) použít pro reprodukci pokročilých psaných textů a poezie?
více »


Odkud přijdou další koronaviry? Strojové učení pomáhá identifikovat zdroje nákazy"

Výzkum Liverpoolské univerzity naznačuje, jak by se budoucí koronaviry mohly přenést ze zvířat na člověka a dále se šířit populací.
více »


Vnímání vlastních končetin u robotů"

Jedním ze stále nedořešených problémů, které brání rozšíření sériové výrobě „inteligentních“ robotů, je nedostatečně rozvinuté rozpoznávání obrazu. Robot si kupříkladu musí být vědom svého...
více »


AI dokáže objektivizovat toleranci bolesti v lidech"

Může umělá inteligence eliminovat nerovnosti v poskytované zdravotní péči?
více »


Vyšel Computerworld 2/2021"

V aktuálním vydání magazínu jsme se věnovali umělé inteligenci a strojovému učení, analytice v edge computingu, řízení pracovní síly a vzniku evropské satelitní sítě. A také jsme vyhlásili první finalisty...
více »


Související články


Tagy

fake news dezinformace deepfakes AI strojové učení umělá inteligence technologie zprávy

Komentáře