AI nesebere práci Evropanům, ale Africe a Asii

Umělá inteligence | |

AI nesebere práci Evropanům, ale Africe a Asii

Jak je dobře známo, umělá inteligence nahradí některá zaměstnání a vytvoří nová – nic nového pod sluncem. Značný problém ovšem spočívá v tom, že zatímco inovativní profese budou spíše kvalifikované, ty nejjednodušší: manuální práce nebo řekněme operátoři v call centru, budou z většiny nahrazeni.


Konkrétně u call center už nelze hovořit o předpokladech: to se děje, a tato pracovní pozice u člověka zkrátka zanikne bez větších škod. Vzniknuvší nezaměstnanost však bude potřeba vyvážit novou prací, a to nebude vždy, a hlavně všude, zrovna jednoduché.

Ještě horší a velmi nepříjemné možné důsledky rozvoje AI popsal pro BBC profesor globalizace a vývoje na Oxfordské univerzitě Ian Goldin.

 

Problémy pro rozvojové země

Právě rozvojových regionů se rozvoj umělé inteligence, a informačních technologií celkově, dotkne v horizontu let až desítek let nejvíce.

Problematické především je, že Afrika, z většiny složená právě z rozvojových zemí, které se stále potýkají s důsledky kolonizace a krvavých občanských válek, náboženského fundamentalismu a celkově extrémně nízké životní úrovně, nezanedbatelně závisí na manuální práci, snadno nahraditelné postupující robotizací; jde kupříkladu o práci v dolech, které tvoří významný export zemí jako Demokratická republika Kongo (těžba kobaltu; Kongo je zodpovědná až za 60 % celosvětového vývozu kobaltu).

Ve vyspělých ekonomikách se stačí podívat na automobilový průmysl: podívejme se na Detroit, dříve modlu a centrum amerického automobilismu. V roce 1950 mělo 1,85 milionu obyvatel, dnes 673 tisíc a v roce 2014 se jen sotva dostalo z bankrotu. Nezaměstnanost i vlivem robotické automatizace byla v té době obrovská a dříve výkladní skříň USA se z toho vzpamatovává (byť úspěšně) dodnes.

Nejde ale jen o automobilky, obdobné potíže čekají, a mnohdy už přicházejí, i do dalších odvětví, často administrativních – bankovnictví, zdravotnictví, pojišťovnictví nebo účetnictví. Právě méně důležité pozice jsou často outsourcovány do rozvojových nebo méně vyspělých zemí v čele s Indií, Vietnamem a podobně. Pozor, na Čínu zapomeňte: ta už pomalu přestává být hlavní továrenskou zemí světa, platy se zvyšují a stejně tak nároky obyvatel, ač se to na první pohled nemusí zdát.

Je pravda, že ztráta zaměstnání se vyspělých zemí tolik nedotkne vlivem vzniknu nových – s tím souhlasí i Goldin, který však podotýká, že o to silnější bude dopad na země rozvojové. Problém vidí i v celkovém snížení míry outsourcingu do chudších zemí, například vlivem rozvoje 3D tisku.

Jedno je jisté: čekají nás zajímavé časy.


Úvodní foto: kentoh @fotolia.com


Články z rubriky

Lidé učí počítače myslet - a ne vždy dobře"

Miliony lidí svým chováním ovlivňují, jak se AI ve výsledku chová. Zda je to dobře, to těžko říct, ale je to pohonem digitální ekonomiky.
více »


Boltzmannův stroj pro kvantové strojové učení"

Kvantové počítače splní svůj příslib vysoké efektivity a sice omezené, nicméně nepřekonatelné rychlosti, pouze pokud pro ně budou existovat funkční algoritmy.
více »


Facebook vyvíjí zcela soběstačnou AI"

Seer – Jasnovidec, nová umělá inteligence vyvíjená Facebookem dokáže rozpoznávat fotografie s nebývalou přesností.
více »


Neuronová poezie. Básně algoritmy stále neumí"

Šlo by pokročilé zpracování přirozeného jazyka (NLP) použít pro reprodukci pokročilých psaných textů a poezie?
více »


Odkud přijdou další koronaviry? Strojové učení pomáhá identifikovat zdroje nákazy"

Výzkum Liverpoolské univerzity naznačuje, jak by se budoucí koronaviry mohly přenést ze zvířat na člověka a dále se šířit populací.
více »


Související články


Tagy

umělá inteligence AI rozvojové země USA Čína Evropa finančnictví účetnictví zdravotnictví automobilky nezaměstnanost

Komentáře