Zásadní i falešné technologické trendy pro rok 2019

Digitalizace | |

Zásadní i falešné technologické trendy pro rok 2019

Prakticky všechna odvětví v současnosti procházejí digitální transformací. Je přitom snadné propadnout pocitu, že člověku někde ujíždí vlak. V záplavě nových technologií není jednoduché najít ty podstatné. Přinášíme realistický pohled na to, jaké technické inovace budou v letošním roce nejvíce relevantní z pohledu českých společností.


Na samém vrcholu žebříčku nejdiskutovanějších technologií se momentálně nachází umělá inteligence, respektive neuronové sítě. Problém je ovšem už v samotném názvu – AI není ani chytrá, ani inteligentní. Jde „pouze“ o mimořádně efektivní nástroj pro statistické vyhodnocení velkého množství dat. Dobře hledá vzory, učí se souvislosti, velmi rychle vyhodnocuje.

To je dobré pro zlepšení rozhodování a efektivitu procesů. Dokáže také například generovat značnou část kódu při vývoji aplikací.

„Není to sice kreativní proces, ale ušetří obrovský objem mechanické práce. Jen mnohé firmy ještě bezpochyby čeká vystřízlivění z naivního pohledu, že nasazení AI jakýmsi kouzlem vyřeší jejich problémy,“ říká Jan Antoš, ředitel společnosti Trask solutions pro strategické inovace.

Využití této sofistikované výpočetní metody je každopádně i tak lákavé. Podle společnosti Gartner bude za tři roky u 40 % nových projektů součástí týmu také AI vývojář. A spolu s ním také datoví analytici, protože bez datového inženýrství nelze umělou inteligenci rozumně využít – data se nejprve musí náležitě připravit. Aktuálně strojové učení reálně využívají 4 % velkých firem, dalších 46 % to ovšem v dohledné době plánuje.

Je přitom velmi zajímavé sledovat, jak se mění jejich pohled na to, zda umělá inteligence nahradí lidské pracovníky. Tam, kde AI zatím nemají, to očekává celých 77 % respondentů. Tam, kde už nějakým způsobem funguje, hlásí v 58 % případů nulovou změnu a ve 26 % dokonce nárůst zaměstnanosti. Jen je zatím těžké konkrétní výsledky nasazení AI předvídat – učením se totiž neustále mění a v důsledku je nepředvídatelná.

V našich podmínkách však prozatím bude větším tématem technologie Digital Twin of Organization (česky digitální dvojče firmy). Hlavně proto, že je snáze uchopitelná. V zásadě jde o to vzít veškerá data o firmě a vytvořit virtuální, ale v každém ohledu reálný model fungování jejího businessu – tedy její digitální dvojče.

S pomocí analytických nástrojů pak lze rozkrýt fungování společnosti nejen koncepčně, ale hodnotit ho i v reálném čase. Zjednodušeně řečeno se jedná o schopnost sledovat v reálném čase vše, co se děje ve firmě, a možnost na to okamžitě reagovat. Lze přitom odhalit neefektivitu až na úroveň konkrétního procesu, pobočky, zaměstnance či klienta. Tím se otevírají velké možnosti pro optimalizaci, detekci podvodů, predikce a inovace.

„Podle našeho průzkumu mezi zástupci českých bank celých 67 % respondentů očekává, že jejich společnost bude v příštích pěti letech do svého digitálního dvojčete investovat. Limitem může být spíše sociální rozměr – u jednoho z našich klientů tento proces zastavily odbory. Lidé přeci jen nejsou stroje a nelze je neomezeně optimalizovat,“ vysvětluje Antoš.

Pokročilé analytické metody a nástroje jsou ostatně technologickým trendem samy o sobě. Používá se pro ně označení Augmented Analytics a jde v zásadě o analytiku obohacenou o automatizaci. Není přitom třeba obávat se výhrad ze strany zákazníků. Již 63 % lidí v současnosti očekává, že firmy použijí klientská data k tomu, aby byly relevantní a neobtěžovaly nesmyslnými nabídkami. Rozšířená analytika má dva zásadní přínosy. Prvním z nich je rychlost, tedy schopnost měřit a vyhodnocovat ne v měsících nebo hodinách, ale téměř okamžitě. Druhým je přístupnost.

Tyto nástroje umožňují dotazování reálným jazykem a nejsou tedy vyhrazené pouze specialistům. Samy například dokáží generovat a automaticky ověřovat hypotézy. I díky tomu má počet amatérských datových vědců růst 5x rychleji než počet expertů.

Všechny výše popsané trendy kladou obrovské nároky na technickou infrastrukturu a asi příliš nepřekvapí, že mnoho firem tento boj „vzdá“. Čeká se proto výrazný propad investic na vnitřní infrastrukturu, a naopak rychlejší přesun ke cloudovým řešením. Například v bankách mají investice do cloudu v dalších letech růst o cca 20 % ročně. Paradoxně nejčastějším argumentem je dnes bezpečnost, která v počátcích bývala považována za hlavní riziko cloudových služeb. A pak také větší agilita, která umožňuje držet krok s dobou. Cena je až na třetím místě.

Světem samozřejmě rezonují i další „buzzwords“, většina z nich však zatím šéfy firem ze spaní budit nemusí. O blockchainu v posledních dvou nebo třech letech slyšel asi každý, očekávaná revoluce v transakcích bez prostředníků však stále není na dohled. Blockchain je totiž extrémně náročný a většinu problémů lze řešit nesrovnatelně jednodušeji a efektivněji jinak.

Stále se hledá (a nenachází) způsob, jak přesně tento koncept využít v businessu a současně v dostatečně širokém měřítku. Změna bezpochyby jednou přijde, ale bude to za dlouho a zatím nevíme, jak bude vypadat.

Podobné je to i s neméně očekávanými kvantovými počítači. Přestože jde Quantum Computing každý rok obrovskými kroky kupředu, stále je to sci-fi a na zásadní průlom teprve čekáme – kvantové stavy trvají velmi krátce a výsledky vykazují velkou chybovost. Uvidíme, kdy se tato technologie s potenciálem ve vteřině prolomit jakékoliv heslo nebo vyřešit logistické problémy světa dočká produkční fáze. V dalších letech každopádně výrazně přibude firem, které s ní budou experimentovat.

I když se to zatím může zdát nepředstavitelné, může se také blížit doba, kdy chytré telefony přestanou být středem našich životů (tzv. smartphone disintermediation). Kolem nás totiž exponenciálně přibývá chytrých zařízení s mnoha senzory a poměrně velkým výpočetním výkonem.

Od domácí elektroniky přes auta až po zařízení v restauracích nebo na úřadech. Ta mezi sebou mohou komunikovat, sdílet informace. Výpočty přitom nemusí běžet v cloudu, ale přímo na koncových zařízeních (používá se termín Edge Cloud). Otevírají se tak možnosti pro úplně nové aplikace, u kterých ani nebude jasné, kde přesně vlastně běží – budou rozprostřené ve světě a nemusíme si je nosit s sebou. Anebo naopak – propracovaná nositelná zařízení mohou posílit propojení člověka s počítačem, přinášet okamžitou vizualizaci dat, překlady, nové smysly.


Úvodní foto: Fotolia © bloomua


Články z rubriky

Mají smysl 5G telefony a notebooky? Raději ještě počkejte"

Mobilů a laptopů kompatibilních s novou sítí 5G je už celá řada. Má ale opravdu smysl je kupovat už teď?
více »


Strojové učení se stává dostupným díky open source"

Se zrychlující se digitalizací shromažďují firmy stále větší množství dat. Podívat se na ně očima stroje pak může přinést větší vhled do vlastního byznysu i objevování nečekaných příležitostí....
více »


Microsoft vyvíjí nové technologie na detekci deepfake videí"

Deepfake videa, velmi věrohodně vypadající videa, která upravují obsah tak, aby seděl do kontextu, který tvůrce chce, jsou velkým problémem moderního digitálního světa.
více »


Cveto Gašperut: Pokrytí 5G sítí v Česku zlepší aukce kmitočtů v 700MHz pásmu"

Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s country managerem firmy Ericsson v České republice, Cveto Gašperutem.
více »


Výhody hybridního multicloudu"

Dáváte aplikace, mikroslužby nebo třeba modely strojového učení na jediný veřejný cloud? Pozor, ne tak rychle.
více »


Související články


Tagy

trendy edge computing blockchain smartphone wearables cloud AI umělá inteligence aplikace neuronové sítě

Komentáře